
Byl to skutečně dlouhý a náročný den, psala se sobota 2.5.2009. Vzpomínky a zážitky jsou stále ještě čerstvé, stejně tak jako jsou čerstvá všechna naše zranění. Málokterý den je tolik očekávaný jako den Mistrovství, pro málokteré 3 minuty se člověk tolik nadře a tolik vytrpí s takovým nadšením a zároveň odříkáním. Dalo by se říct, že je to den plný protikladů, který může znamenat buď pocity naprostého štěstí nebo úplné beznaděje a rozčarování.
Praha - Sparta aréna Podvinný mlýn - první květnová sobota. Pro neznalého člověka obyčejné spojení třech zdánlivě obyčejných výrazů, pro někoho důvod nočních můr, nebo úžasná událost, na kterou dlouho nezapomene. To všechno a ještě víc se skrývá pod Mistrovstvím ČR v cheerleadingu 2009, které bylo v pořadí již osmým svého druhu u nás.
Konečně je to tu!!Budík zvoní nemilosrdně, je právě 4:50 ráno. Ano, i v tolik hodin se může vstávat k soutěži. Sraz na pardubickém vlakovém nádraží stanoven na 6:15. Všechno probíhá podle plánu a už za necelých 120 minut poté je celý tým čítající 21 cheerleaders plus doprovod před vstupem do arény a čeká na registraci. Následuje dlouhé čekání, troška překvapení a smíchu po obdržení registračních karet s fotografiemi. Mnozí z nás jsou o pár let mladší, někteří o něco méně atraktivní a někteří vypadají na fotkách jako po týdenním pivním maratonu. Přidělená šatna (šatnička) číslo 11 se stává naším přechodným domovem až do večerních hodin, problém s umístěním našeho rozměrnějšího maskota se naštěstí vyřeší objevením přilehlých sprchových koutů. Fotografická dokumentace naší šatny se bohužel nedochovala, ale jistě by bylo zajímavé vidět rozdíl mezi práznou šatnou a místem, kde se pohromadě 21 lidí, kůň a dvoučlenný doprovod, nemluvě o rekvizitách, zavazadlech a hromadě jídla.
Hodiny začínají tikat rychleji..Dalším úkolem pro dívčí část týmu je úprava účesu, neboť v cheerleadingu nejde jen o sportovní výkony, ale o celkovou show, proto je kladen velký důraz také na vzhled. Že nám to opravdu slušelo více než našemu koníkovi ocas, o tom se můžete přesvědčit z četné fotodokumentace.
Vzhledem k faktu, že Šárku čekalo neveřejné předkolo kategorie Individual Senior, přesunuli jsme se všichni jako jeden muž (nebo cheerleader?) do hlediště arény. Pro přiblížení v této kategorii vystupuje na ploše pouze jeden člověk sám. Mezi hodnotící kritéria, která bedlivě sleduje letos americko-německá porota, patří u pokřiku spolupráce s publikem a hlasitost, dále obtížnost a provedení u skoků, tance, akrobacie, samostatnou známkou v archu arbitrů je nápaditost a choreografie. Posledním řádkem je stejně jako třeba bývalo v krasobruslení celkový dojem.
Účast v této prestižní kategorii je sama o sobě velkou výzvou, neboť stát uprostřed soutěžního koberce osamotě a řvát povinný pokřik sama na celou arénu, to rozhodně není pro každého. Pro představu toto je Šárčina letošní verze:
Hey fans! Stand up and clap your hands. Im here, to win. (= toto je chant, který křičí jen soutěžící) Let´s go IM Cheer, let´s go IM Cheer, let´s go IM Cheer!! (= cheer, který už křičí celý tým společně se individuálkou)
Čas letí neúprosně kupředu a nabírá na rychlosti. Zamířili jsme proto na rozcvičovací plochu, kterou pro potřeby všech soutěžících týmů představuje přilehlé rugbyové hriště. Potřebné zahřátí a rozcvičení, hurá na věc. Hned napoprvé ostrá generálka se vším všudy se bohužel nepovedla podle našich představ. Víme, že to má vypadat jinak...Není čas dlouho nad tím uvažovat, hodinu po poledni následuje slavnostní zahájení a představení všech týmů. Jak jinak náš maskot, miláček publika, přitahuje velkou pozornost, jak u diváků, tak i u samotných cheerleaders a hlavně moderátora. Ten v průběhu celého programu stále komentuje přítomnost i nepřítomnost koně, kterého si jak jinak velmi oblíbil.
Při živém provedení státní hymny si člověk velmi naléhavě uvědomuje, proč tu vlastně dnes je a co ho dnes všechno čeká. Atmosféra začíná houstnout, jsou cítit velké emoce, vzrušení a napětí.
Samotná soutěž se rozjíždí velmi rychle. Soutěžní vystoupení postupujících individuálek jsou každým rokem nikoli delší ale obtížnostně náročnější. 15 individuálek ve 3 kategoriích (peewes, junior a senior) svádí velký souboj o diplomy a poháry. Naším miláčkem se stává (samozřejně kromě Šárky) čtyřletá Boženka z HIT Přerov, kterou náš Víťa a jeho notebook zachránil v předkole, protože jí nešlo přehrát CD s hudbou. Při sledování vystoupení si vzájemně sdělujeme, jak nás za pár let holky trumfnou snad ve všech oblastech cheerleadingu. Zářňá budoucnost je jasná, neboť český cheer potěr je více než talentovaný!
Jmenovitě členového letočního soutěžního týmu:Andrejka, Anička, Ivča, Káťa, Lucka, Marí, Market, Marťa, Marťa K., Michal, Michal V., Monča, Nikča, Péťa, Terka, Teřa, Saša, Šárka, Víťa, Víťa malej, Zuzka
Nedílnou součástí týmu se stal maskot, nyní polámaný mraveneček Hanča, řidič&nosič Honza a fotodokumentátor Luky.
Cheer up!! Marí
Chtěla bych poděkovat všem členům za možnost být součástí týmu Impact Mix Cheerleaders Pardubice, protože co jsme letos společně dokázali na to budu ráda vzpomínat :)
btw konečná verze článku na oficiálním BK webu